NewsGarrettGalleryMediaMoviesODJ

NEWS:

______________________________________________________


Říjen 2007

Kapitola 3.- Pravda mezi přáteli

28. října 2007 v 14:22 | Luciášek |  Eldest - kniha
Rada starších vítězoslavně zazářila, spokojená, že jim Nasuada vyhověla. "Trváme na tom," řekl Jormundur, "pro tvé vlastní dobro i pro dobro Vardenů." Ostatní členové rady se připojili s projevy podpory, které Nasuada přijala se smutným úsměvem. Sabrae vrhla zlostný pohled na Eragona, který se nepřidal.
Během rozhovoru Eragon pozoroval Aryu a hledal jakoukoli odpověď buď na to, co jí řekla Safira, nebo na oznámení rady. Ani jedna z novinek se však nepromítla v jejím nevyzpytatelném výrazu. Safira mu jen sdělila: Potom si chce s námi promluvit.
Než Eragon stačil odpovědět, Falberd se obrátil k Arye. "Budou s tím elfové takto souhlasit?"
Upřeně se na Falberda zahleděla, dokud se nezačal nervózně ošívat, a pak povytáhla obočí. "Nemohu mluvit za královnu, ale já proti tomu nic nenamítám. Nasuada má mé požehnání."
Co jiného by taky mohla říct, když ví, co se tady dělo? Pomyslel si zahořkle Eragon. Všechny nás zatlačili do kouta.
Aryina poznámka rady očividně potěšila. Nasuada jí poděkovala a zeptala se Jormundura: "Je potřeba ještě něco projednávat? Jsem dost unavená."
Jormundur zavrtěl hlavou. "Všechno zajistíme. Slibuji, že tě až do pohřbu nebude nikdo rušit."
Ještě jednou děkuji. Teď mě prosím omluvte, potřebuji čas, abych si promyslela, jak nejlépe uctít otcovu památku a sloužit Vardenům. Dali jste mi mnoho podnětů k přemýšlení." Nasuada roztáhla útlé prsty, které jí dosud ležely na tmavé látce v klíně.
Zdálo se, že Umért chce protestovat proti nečekanému propuštění rady, ale Falberd mávl rukou. "Samozřejmě, cokoli potřebuješ pro svůj klid. Kdybys potřebovala pomoc, jsme připraveni a rádi ti posloužíme." Pak naznačil ostatním, aby ho následovali, a prošel kolem Arye ke dveřím.
"Eragone, mohl bys prosím ještě zůstat?"
Eragon se vyplašeně sesul zpátky do židle a nevšímal si ostražitých pohledů ostatních členů rady. Falberd chvíli otálel u dveří, najednou jako by se zdráhal odejít, pak ale pomalu vyšel ven. Arya opustila místnost poslední. Než zavřela dveře, pohlédla na Eragona očima plnýma znepokojení a obav, které dosud skrývala.
Nasuada seděla z části odvrácená od Eragona a Safiry. "Tak se znovu setkáváme, Jezdče. Nepozdravil jsi mne. Urazila jsem tě nějak?"
"Ne, Nasuado. Zdráhal jsem se omluvit, abych nebyl hrubý nebo pošetilý. Současné okolnosti nesvědčí ukvapeným výrokům." Zmocnil se ho nevysvětlitelný strach, že by je mohli odposlouchávat. Zapátral tedy za zábranami své mysli, našel vhodné kouzlo a zašeptal: "Atra nosu waíse vardo fra eld hórnya… Tak, teď můžeme mluvit, aniž by nás zaslechl člověk, trpaslík či elf."
Nasuada se uvolnila. "Děkuji, Eragone. Ani nevíš, jaký je to dar." Mluvila teď důrazněji a sebejistěji než předtím.
Za Eragonem se zavrtěla Safira, pak opatrně prošla kolem stolu a stanula před Nasuadou. Sklonila obrovskou hlavu a jedním safírovým okem hleděla do Nasuadiných černých očí. Upřeně ji sledovala celou minutu, pak si tiše odfrkla a narovnala se. Řekni jí, požádala Eragona, že jsem zarmoucená její situací i její těžkou ztrátou. A že její síla se musí stát silou Vardenů, až převezme Ažihadovu úlohu. Budou potřebovat spolehlivé vedení.
Eragon zopakoval Safiřina slova a dodal: "Ažihad byl velký muž - jeho jméno nikdy nezapomeneme… Je tu něco, co bys měla vědět. Než Ažihad zemřel, slíbil jsem mu, že nedovolím, aby mezi Vardeny zavládl chaos. Byla to jeho poslední slova. Arya je také slyšela."
"Chtěl jsem si nechat jeho slova pro sebe kvůli možným důsledkům, ty však máš právo je znát. Nejsem si jistý, co tím Ažihad mínil, ani co přesně chtěl, ale jedním si jistý jsem: budu bránit Vardeny ze všech sil. Chtěl jsem, abys to věděla a také pochopila, že nijak netoužím sát v čele Vardenů."
Nasuada se hořce zasmála. "Ale tím vůdcem nemám být já, že?" Její zdrženlivost se rozplynula a vystřídala ji vyrovnanost a odhodlání. "Vím, proč jsi tu byl přede mnou a o co se rada snaží. Myslíš, že za ta léta, co jsem sloužila svému otci, jsme se nikdy na takovou možnost nepřipravovali? Rada udělala přesně to, co jsem od ní očekávala. A teď je všechno připraveno pro to, abych mohla převzít velení nad Vardeny."
"Ty nedovolíš, aby tě ovládali," řekl Eragon užasle.
"Ne. Nadále si nech Ažihadovy pokyny pro sebe. Nebylo by moudré to veřejně rozebírat; lidé by si to mohli vyložit tak, že tě chtěl za svého nástupce, a to by podkopalo mou autoritu a narušilo řád mezi Vardeny. Řekl, co považoval za nutné, aby ochránil Vardeny. Udělala bych totéž. Můj otec…" Krátce znejistěla. "Dokončím jeho práci, i kdyby mě to mělo stát život. To pochop zase ty, jako Jezdec. Všechny Ažihadovy plány, všechny jeho strategie a cíle jsou teď moje. Nezklamu ho tím, že bych byla slabá. "A co já, Nasuado? Co mám já udělat pro Vardeny?"
Pohlédla mu přímo do očí. "Můžeš dělat, co budeš chtít. Členové rady jsou hlupáci, jestli si myslí, že tě budou ovládat. Pro Vardeny a trpaslíky jsi hrdina, a dokonce i elfové vzdají hold tvému vítězství nad Durzou, až o něm uslyší. Pokud půjdeš proti Radě starších nebo proti mně, budeme muset ustoupit, protože lidé tě upřímně podpoří. V tuhle chvíli jsi pro Vardeny tou nejmocnější osobou. Ovšem pokud přijmeš mé vůdcovství, budu pokračovat směrem, který vytyčil Ažihad: ty půjdeš s Aryou k elfům, budeš se tam učit a pak se vrátíš zpět k Vardenům."
Proč je k nám tak upřímná? Podivil se Eragon. Pokud mluví pravdu, mohli jsme odmítnout požadavky rady?
Safira si dala s odpovědí načas. Ať tak či onak, už je pozdě. Už jsi s jejich požadavky souhlasil. Myslím, že Nasuada je otevřená, neboť jí to dovoluje tvoje kouzlo, a také doufá, že budeme oddaní jí a ne Radě starších.
Najednou Eragona něco napadlo, ale než to prozradil, ještě se zeptal: Můžeme věřit tomu, co nám řekla? Je to velmi důležité.
Ano, řekla Safira. Mluvila od srdce.
Pak se Eragon se Safirou podělil o svůj návrh. Ta souhlasila, a tak vytasil Zar'roc a vyskočil k Nasuadě. Jak se k ní blížil, zahlédl záblesk strach; pohledem přelétla ke dveřím a ruka jí vklouzla do záhybu šatů a něco uchopila. Eragon před ní zastavil a poklekl se Zar'rocem položeným na rukou.
"Nasuado, Safira a já tu jsme teprve krátkou dobu. Ale za tu chvíli jsme se naučili vážit si Ažihada a nyní i tebe. Bojovala jsi pod Farthen Durem, zatímco ostatní utekli, včetně obou žen z rady, a jednala jsi s námi upřímně namísto přetvářky. Proto ti nabízím svůj meč… a svou oddanost Jezdce."
Eragon pronesl toto prohlášení s pocitem nezvratnosti a uvědomoval si, že před bitvou by něco podobného nikdy neřekl. Ale viděl mnoho mužů padnout a zemřít a to změnilo jeho pohled na věc. Už nevzdoroval Království jen z osobních pohnutek, ale nyní i kvůli Vardenům a všem lidem, kteří jsou stále uvězněni pod Galbatorixovou vládou. Byť by to mělo trvat jakkoli dlouho, zasvětil tomuto poslání život. Prozatím to nejlepší, co mohl udělat, bylo sloužit Vardenům.
Přesto se Safirou velice riskovali, když se Nasuadě takto zavázali. Rada namohla mít žádné námitky, protože Eragon jí slíbil jen to, že bude přísahat poslušnost, ale neřekl komu. Ani tak ovšem se Safirou neměli záruku, že Nasuada bude dobrým vůdcem. Je lepší zavázat se upřímnému bláznovi než falešnému mudrci, usoudil nakonec Eragon.
Nasuadě přelétl po tváři překvapený výraz. Pak uchopila rukojeť Zar'rocu, zvedla ho a s pohledem upřeným na rudou čepel položila špičku meče na Eragonovu hlavu. "Přijímám tvůj slib věrnosti jako poctu, Jezdče, tak jako ty přijímáš všechny povinnosti spojené s tímto postavením. Povstaň jako můj oddaný a vezmi si svůj meč."
Eragon učinil, k čemu byl vyzván, a svěřil jí: "Teď ti mohu jako svému vůdci otevřeně říci, že mě rada přinutila přísahat poslušnost Vardenům, až budeš jmenována. Tohle byl jediný způsob, jak jsme je mohli se Safirou obejít."
Nasuada se zasmála s nelíčeným potěšením. "Ach, vidím, že ses už naučil hrát naši hru. Výborně! Mohl bys mi, jako můj nejnovější a jediný poddaný, dát slib ještě jednou - na veřejnosti, až bude rada očekávat tvou přísahu?"
"Samozřejmě."
"Dobře, tím jsme vyřešili radu. Do té doby mě nech o samotě. Musím si toho honě promyslet a připravit na pohřeb… Pamatuj, Eragone, že pouto, které nás právě spojilo, je oboustranně zavázané; tak jako ty máš sloužit mně, i já jsem zodpovědná za tvé činy. Nezostuď mě."
"Ani ty mě."
Nasuada se odmlčela, pak mu pohlédla do očí a dodala vlídnějším tónem: "Upřímnou soustrast, Eragone. Vím, že i ostatní mají důvod k zármutku; zatímco já jsem přišla o otce, ty jsi ztratil přítele. Měla jsem Murtagha velmi ráda a rmoutí mě, že je mrtvý… Na shledanou, Eragone."
S pocitem hořkosti přikývl a vyšel se Safirou z místnosti. V dlouhé šedé chodbě nebyla ani noha. Eragon založil ruce v bok, zaklonil hlavu a vydechl. Den sotva začal a on už byl vyčerpaný ze všech emocí, které jím proudily.
Safira do něj drcla čenichem a řekla: Tudy. Bez dalšího vysvětlování se dala chodbou doprava. Hladké drápy ji cvakaly po tvrdé podlaze.
Eragon se zamračil, ale následoval ji. Kam jdeme? Žádná odpověď. Safiro prosím. Jenom švihla ocasem. Smířil se tedy s tím, že si bude muset počkat, a promluvil: Věci se pro nás rozhodně změnily. Nikdy nevím, co mě zítra čeká - až na smutek a krveprolití.
Všechno není tak zlé, namítla. Vyhráli jsme velkou bitvu. Měli bychom oslavovat, ne truchlit.
To nepomáhá, protože se musíme vypořádat s dalšími hloupostmi.
Zlostně si odfrkla. Z nozder jí vyšlehl tenký proužek ohně, který olízl Eragonovi rameno. S výkřikem uskočil a spolkl pár nadávek. Aj, řekla Safira a potřásla hlavou, aby rozehnala kouř.
Aj?! Skoro jsi mi opekla bůček!
Nečekala jsem to. Stále zapomínám, že když nejsem opatrná, vyjde ze mě oheň. Představ si, že pokaždé, když zvedneš ruku, udeří do země blesk. Pak bys snadno udělal neopatrný pohyb a neúmyslně něco zničil.
Máš pravdu… Promiň, nechtěl jsem být hrubý.
Její rohovité víčko zaklapalo, když na něj mrkla. Nic se neděje. Pokoušela jsem se jen říct, že dokonce ani Nasuada tě nemůže k ničemu přinutit.
Ale dal jsem slovo Jezdce!
Možná ano, ale pokud ho budu muset porušit já, abych tě ochránila nebo abych udělala správnou věc, nezaváhám. To je břímě, které snadno unesu. Protože jsem s tebou spojená, moje čest je neodmyslitelnou součástí tvého slibu, ale jako jednotlivec jím nejsem vázaná. Pokud budu muset, unesu tě. Jakákoli neposlušnost pak bude moje chyby, ne tvoje.
K tomu by nikdy nemělo dojít. Pokud se někdy budeme muset uchýlit ke lsti, abychom mohli udělat, co je správné, pak to bude znamenat, že Nasuada a Vardenové už zdaleka nejsou jednotní.
Safira zastavila. Stáli před vyřezávaným klenutým vchodem do Tronjheimské knihovny. Rozlehlá, tichá místnost se zdála být pustá, ačkoli za sloupy a řadami regálů postavených zády k sobě se mohlo nacházet mnoho lidí. Z luceren proudilo tlumené světlo na zdi pokryté svitky a na čtecí výklenky po celé jejich délce.
Safira prokličkovala mezi policemi a odvedla ho k jednomu výklenku, kde seděla Arya. Eragon se zastavil a zkoumal ji pohledem. Vypadala rozčileněji než kdykoli předtím, i když se napětí projevovalo jen v jejích pohybech. Na rozdíl od setkání v místnosti Rady starších si teď připásala svůj meč s elegantní pochvou. Jednu ruky měla položenou na rukojeti.
Eragon se posadil na protější stranu mramorového stolku. Safira se usadila mezi nimi, aby na oba dva dobře viděla.
"Co jsi to udělal?" zeptala se Arya s nečekaným nepřátelstvím v hlase.
"Cože?"
Pozvedla bradu. "Co jsi slíbil Vardenům? Co jsi udělal?"
Poslední slova zasáhla Eragona i v jeho mysli. Uvědomil si, jak blízko má elfka k tomu, aby se přestala ovládat. Trochu se vylekal. "Udělali jsme jen to, co jsme museli. Neznám zvyky elfů, takže jestli tě naše činy rozčílily, omlouvám se. Není důvod se zlobit.
"Blázne! Nic o mně nevíš. Strávila jsem tu sedmdesát let, abych jednala jménem své královny - z toho patnáct let jsem převážela Safiřino vejce mezi Vardeny a elfy. Po celou tu dobu jsem se snažila zajistit, aby měli Vardenové moudré, silné vůdce, kteří se dokáží vzepřít Galbatorixovi a ctít naše přání. Brom mi pomohl, když vytvořil úmluvu týkající se nového Jezdce - tebe. Ažihad byl odhodlaný udělat vše proto, abys zůstal nezávislý a aby se nenarušila mocenská rovnováha. A teď vidím, že podporuješ Radu starších v tom, aby ovládla Nasuadu! Zničil jsi moji celoživotní práci. Co jsi to udělal?
Eragon zděšeně odhodil všechny zábrany. Krátce a vystižně vysvětlil, proč přistoupil na požadavky rady a jak se je spolu se Safirou pokusili obejít.
Když skončil, Arya pouze pronesla: "Tak je to."
"Ano." Sedmdesát let. I když věděl, že elfové žijí mimořádně dlouho, nikdy by nenapadlo, že je Arya stará, a to dokonce ještě starší, protože vypadala na něco málo přes dvacet. Jedinou známkou stáří na hladké tváři byly smaragdové oči - hluboké, zkušené a skoro vždy vážné.
Arya se opřela a prohlížela si ho. "Tvá pozice není taková, jakou bych si přála, ale je lepší, než jsem doufala. Byla jsem nezdvořilá. Safira… a ty… chápete víc, než jsem si myslela. Váš ústupek elfové přijmou, ale nesmíte nikdy zapomínat na svůj závazek vůči nám. Kvůli Safiře. Bez naší práce by nebyli žádní Jezdci."
"Ten závazek mám vypálený v krvi a v dlani," řekl Eragon. V tichu, které následovalo, hledal nějaké další téma, aby tak prodloužil jejich rozhovor a možná se o ní dozvěděl ještě víc. "Jsi tak dlouho pryč; stýská se ti po Ellesméře? Nebo jsi žila i někde jinde?"
"Ellesméra byla a vždy bude můj domov," řekla s pohledem upřeným kamsi za něj. "Od té doby, co jsem odešla k Vardenům, jsem nebydlela v domě své rodiny. Zdi a okna byly tehdy ověšené prvními jarními květinami. Když jsem se tam později vracela, bylo to jen na krátko, podle našich měřítek jsou to je mlhavé záblesky vzpomínek."
Znovu si všiml, že voní po rozdrceném borovicovém jehličí. Byla to slabá, kořeněná vůně, která mu otevírala smysly a osvěžila mysl. "Musí to být těžké, žít mezi všemi těmi trpaslíky a lidmi a nemít nablízku nikoho ze své rasy."
Vztyčila hlavu. "Mluvíš o lidech, jako bys nebyl jedním z nich."
"Možná…" zaváhal, "možná jsem něco jiného - směsice dvou ras. Safira žije uvnitř mě, stejně jako já žiji v ní. Sdílíme pocity, dojmy, myšlenky dokonce do té míry, že jsme víc jedna mysl než dvě." Safira souhlasně sklonila hlavu, až málem čenichem narazila do stolu.
"tak by to mělo být," řekla Arya. "Spojuje vás smlouva starší a mocnější, než si vůbec dokážete představit. Nepochopíš doopravdy, co znamená být Jezdec, dokud nedokončíš svůj výcvik. Ale to musí počkat do pohřbu. Zatím - ať hvězdy nad tebou bdí."
S tím vstala a vklouzla do stinných zákoutí knihovny. Eragon zamrkal. Je to mnou, nebo jsou dneska všichni nervózní? Jako Arya - jednu chvíli se zlobí a za okamžik mi žehná!
Nikdo se nebude cítit dobře, dokud se věci nevrátí do normálu.
Pak mi tedy řekni, jak takový normál vypadá.

Kapitola 2.- Rada starších (druhá část)

27. října 2007 v 14:22 | Luciášek |  Eldest - kniha
Eragon si uvědomoval, že ho sledují, a proto pomalu obléhl místnost a posadil se doprostřed řady prázdných židlí, tak aby se k němu členové rady museli ve svých křeslech otočit. Safira si dřepla přímo za ním, takže na temeni hlavy cítil její horky dech.
Jormundur se napůl postavil, aby se zlehka uklonil, pak se znovu usadil. "Děkuji, že jsi přišel, Eragone, i když i pro tebe nedávné události znamenaly velkou ztrátu. Tohle je Umért," představil vysokého muže; "Falberd," to byl ten silný; a Sabrae s Elesari," ukázal na dvě ženy.
Eragon pokynul hlavou a zeptal se: "A co Dvojčata, byla i ona součástí této rady?"
Sabrea prudce zavrtěla hlavou a důrazně poklepala dlouhým nehtem o stůl. "Ti s námi neměli nic společného. Byly to slizké - víc než slizké - pijavice, které si šly jen za vlastním prospěchem. Nijak netoužili přinášet užitek Vardenům. A tak neměli místo ani v této radě." Eragon i na tu vzdálenost cítil její voňavku; byla těžká a mastná jako zahnívající květina. Při tom pomyšlení musel potlačit úsměv.
"To stačí. Nejsme tu proto, abychom se bavili o Dvojčatech," prohlásil Jormundur. "Čelíme krizi, s níž je třeba se vypořádat rychle a účinně. Pokud nevybereme Ažihadova nástupce, uděla to někdo jiný. Hrothgar už se na nás obrátil, aby nám vyjádřil soustrast. I když byl víc než zdvořilý, určitě už v tuhle chvíli spřádá své vlastní plány. Musíme také myslet na Du Vrangr Gata, kouzelníky. Většina z nich je oddaná Vardenům, ale jeden nikdy neví, co udělají. Možná se nám rozhodnou vzdorovat, aby tím něco získali. Proto potřebujeme tvou pomoc, Eragone, abys potvrdil právoplatnost Ažihadova nástupce."
Falberd se zvedl a položil masité ruce na stůl. "Nás pět už se rozhodlo, koho budeme podporovat. Nikdo z nás nepochybuje, že je to ta správná osoba.
Ale," pozvedl baculatý prst, "než ti prozradíme, kdo to je, musíš nám dát čestné slovo, že ať už s námi budeš souhlasit, nebo ne, nic z naší rozpravy se nedostane mimo tuto místnost."
Proč to chtějí? Zeptal se Eragon Safiry.
To nevím, řekla a odfrkla si. Možná je to léčka… Ale asi na to musíš přistoupit. Nezapomínej však, že mě nepožádali, abych se kčemukoli zavázala. Vždycky můžu všechno říct Arye, pokud to bude potřeba. Jsou hloupí, když zapomínají, že jsem stejně inteligentn jako kterýkoli člověk.
Eragona tato myšlenka upokojila, a tak řekl: "Výborně, máte mé slovo. Takže koho chcete za nového vůdce Vardenů?"
"Nasuadu."
Eragon překvapivě sklopil pohled a rychle přemýšlel. O Nasuadě jako nástupkyni vůbec neuvažoval kvůli jejímu mládí - byla jen o pár let starší než on sám. Samozřejmě neexistoval žádný skutečný důvod, proč by se nemohla stát vůdcem, ale proč by chtěla Rada starších právě ji? Co z toho budou mít? Vzpoměl si na Bromovu radu a pokusil se zvážnit tu věc ze všech úhlů, neboť věděl, že se musí rychle rozhodnout.
Nasuada je odvážná, poznamenala Safira. Byla by jako její otec.
Možná, ale jaký mají důvod, aby zvolil zrovna ji?
Aby Eragon získal čas, zeptal se: "Proč ne ty, Jormundure? Ažihad tě považoval za svou pravou ruku. Neznamená to, že bys měl nymí nastoupit na jeho místo?"
Radou přelétl záchvět znepokojení: Sabrae se ještě víc napřímila v křesle a sepjala ruce před sebou; Umért a Falberd na sebe chmurně pohlédli, zatímco Elesari se jen usmála, až jí rukojeť dýky poskočila na prsou.
"Protože," Jormundur pečlivě volil slova, "ažihad tím měl na mysli jenom vojenské záležitosti, nic víc. Kromě toho jsem členem této rady, která má moc jen díky tomu, že podporujeme jeden druhého. Bylo by nerozumné a nebezpečné, kdyby se jeden z nás povíšil nad ostatní." Radě se po jeho odpovědi ulevilo a Elesari ho dokonce poplácala po předloktí.
Ha! Zvolala Safira. Myslím, že by převzal moc, kdyby tak mohl přinutit ostatní, aby ho podporovali. Jen se podívej, jak na něj zahlížejí. Jako by mezi sebou měli nebezpečnou šelmu.
Je jako vlk ve smečce šakalů.
"Má Nasuada dostatek zkušeností?" vyptával se Eragon.
Elasari se předklonila, až se přitiskla k okraji stolu. "Byla jsem tu už sedm let, když se Ažihad přidal k Vardenům. Sledovala jsem, jak Nasuada vyrůstá z milovaného děvčátka v ženu, jakou je dnes. Občas trochu lehkovážná, ale dobrý vůdce pro Vardeny. Lidé ji budou milovat. A já," plácla se srdečně do prsou, "a moji přátelé tady budeme, abychom ji provedli nelehkými časy. Vždycky budeme mít někoho, kdo jí ukáže cestu. Nezkušenost nebude překážkou, aby mohla převzít místo, které jí právem patří."
Konečně se Eragon dovtípil. Chtějí loutku!
"Za dva dny se bude konat Ažihadův pohřeb," vložil se do toho Umért. "Hned po něm chceme prohlásit Nasuadu novým vůdcem. Musíme se jí ještě zeptat, ale určitě bude souhlasit. Chtěli bychom, abys byl u jmenování - nikdo, dokonce ani Hrothgar pak nemůže proti volbě nic namítnout - a abys přísahal věrnost Vardenům. To lidem navrátí sebedůvěru, kterou jim vzala ažihadova smrt, a předejde tomu, aby se kdokoli pokusil rozbít nové uspořádání."
Věrnost!
Safira se s Eragonem c ducu rychle spojila. Všimni si, že nechtějí, abys přísahal poslušnost Nasuadě - jen Vardenům.
Ano. A oni chtějí být těmi, kdo jmenují Nasuadu, aby tak daly najevo, že rada je mocnější než ona. Mohli požádat Aryu nebo nás, abychom ji jmenovali. Ale tím by povýšili každého, kdo to udělá, nad všechny Vardeny. Takhle dají najevo svou nadřazenost nad Nasuadou, díky přísaze věrnosti získají vládu nad námi a také zvýší svou důvěrohodnost, když Nasuadu na veřejnosti podpoří Jezdec.
"Co se stane," zeptal se, "Když se rozhodnu nepřijmout váš návrh?"
"Návrh?" zopakoval Falberd a vypadal zmateně. "No, samozřejmě nic. Pouze tím hrozně znevážíš celý ceremoniál, když nebudeš u Nasuadina zvolení. Pokud ji hrdina bitvy ve Farthen Duru nevezme na vědomí, bude si myslet, že jí to Jezdec udělal naschvál a že mu Vardenové nestojí za to, aby jim sloužil! Kdo by unesl takovou hanbu?"
Řekli mu to víc než jasně. Eragon pod stolem sevřel hrušku jílce Zar'rocu. Chtělo se mu vykřiknout, že je zbytečné nutit ho, aby podporoval Vardeny, protože by to stejně udělal. Jenže teď instinktivně vzbouřil a hodlal se ubránit okovům, které se mu snažili nasadit. "Když jsou tedy Jezdci tak vysoce vážení, mohl bych se rozhodnout, že budu nejužitečnější, povedu-li Vardeny sám."
Atmosféra v místnosti zhoustla. "To by nebylo moudré," prohlásila Sabrae.
Eragon rozvažoval, jak z té situace uniknout. Když je teď Ažihad pryč, řekla Safira, je asi nemožné zůstat nezávislý na všech skupinách, jak to po nás chtěl. Nemůžeme rozhněvat Vardeny, a pokud jim po Nasuadině nástupu bude takhle rada vládnout, musíme je uklidnit. Pamatuj, že oni jednají z pudu sebezáchovy stejně jako my.
Ale co po nás budou chtít, jakmile nás budou mít v hrsti? Dodrží smlouvu Vardenů s elfy a pošlou nás na výcvik do Ellesméry, nebo nám přikážou něco jiného? Jormundur mi připadá jako čestný muž, ale co zbytek rady? To nedokážu říct.
Safira se mu čelistí otřela o temeno hlavy. Přistup na to, že se zůčastníš obřadu s Nasuadou; to myslím musíme udělat. Co se týče slibu věrnosti uvidíš, jestli se tomu dá nějak vyhnout, Možná se mezitím přihodí něco, co změní naše postavení… Arya možná najde nějaké řešení.
Eragon náhle přikývl a řekl: "Jak si přejete, přijdu na Nasuadino jmenování."
Zdálo se, že se Jormundurovi ulevilo. "Dobrá, dobrá. Pak musíme vyřešit už jen jednu věc, než půjdeš: Nasuadin souhlas. Není důvod to odkládat, když jsme tu všichni. Okamžitě pro ni pošlu. A pro Aryu také - potřebujeme i souhlas elfů, než rozhodnutí zveřejníme. Neměl by to být problém; Arya nepůjde proti radě a tobě, Eragone. Bude muset přistoupit na naše rozhodnutí."
"Počkej," zavelela Elesari a zablesklo se ji v očích. "Ještě tvoje slovo, Jezdče. Slíbíš na obřadu věrnost?"
"Ano, to musíš," souhlasil Falberd. "Vardenové by byli zostudeni, kdyby ti nemohli poskytovat všemožnou ochranu."
Hezky řečeno!
Za pokus to stálo, řekla Safira. Obávám se, že teď už nemáš na výběr.
I když odmítnu, neováží se nám ublížit.
Ne, ale dokázali by zařídit, aby naše strasti nikdy neskončily. Nechci, abys to přijal kvůli mně, ale kvůli sobě. Je mnoho nebezpečí, před nimiž tě nedokážu uchránit, Eragone. S protivníkem, jako je Galbatorix, kolem sebe potřebuješ spojence, ne nepřítele. Nemůžeme so dovolit bojovat jak s Královstvím, tak s Vardeny.
Nakonec řekl: "Slíbím." Kolem celého stolu byly znát známky úlevy - dokonce i chabě skrývaný povzdech Umérta. Oni se nás bojí!
To by taky měli, poznamenala uštěpačně Safira.
Jormundur zavolal Jaršu a pár slovy jej poslal pro Nasuadu a Aryu. Zatímco byl pryč, rozmluva přešla v nepříjemné ticho. Eragon si nevšímal rady a místo toho si lámal hlavu s tím, jak by se dostal z téhle bezvýchodné situace. Nic ho ale nenapadlo.
Když se dveře znovu otevřely, všichni se s očekáváním otočili. První vešla Nasuada s bradou vysoko zdviženou a vyrovnaným pohledem. Měla vyšívané šaty v nejtmavším odstínu černé, ještě tmavší než její kůže, až na temněčervený pruh táhnoucí se od ramene k boku. Za ní šla Arya, mrštně a ladně jako kočka, a upřímě ohromený Jarša.
Kadyž chlapce propustili, pomohl Jormondur Nasuadě do křesla. Eragon přispěchal stejným způsobem pomoci Arye, ale ta nabídnutou židli navzala na vědomí a postavila se dál od stolu. Safiro, pomyslel si, řekni jí o všem, co se stalo. Mám pocit, že rada jí nehodlá sdělit, že mě přinutili přísahat věrnost Vardenům.
"Aryo," pozdravil ji s pokývnutím Jormundur, potom se obrátil k Nasuadě. "Nasuado, Dcero Ažihada, Rada starších by ti ráda oficiálně vajádřila nejhlubší soustrast se ztrátou, kterou jsi, víc než kdokoli jiný, utrpěla…" Slabším hlasem dodal: "I my osobně s tebou velmi cítíme. Všichni víme, jaké to je, přijít kvůli Království o člena rodiny."
"Děkoji," zamumlala Nasuada a sklopila mandlové oči. Seděla s nesmělým, zdrženlivým výrazem ve tváři a působila v tu chvíli tak zranitelně, že Eragon pocítil potřebu ji ochreňovat. Její chování bylo tragicky odlišné od té rázné mladé ženy, která před bitvou navštívila jeho a Safiru v dračí sluji.
"Protože v současné době drží smutek, čelíme obtížné situaci, kterou musíš vyřešit. Naše rada nemůže vést Vardeny, A někdo musí po pohřbu nastoupit na místo tvého otce. Žádáme tě, abys převzala vedení Vardenů. Jako jeho dědici ti právoplatně náleží - Vardenové to od tebe očekávají."
Nasuada sklopila hlavu s lesklýma očima. Když promluvila, z jejího hlasu byl cítit zármutek: "Nikdy mě nenapadlo, že budu vyzvána převzít otcovo místo tak mladá. Přsto… pokud na tom trváte, je to má povinnost… Zhostím se toho úřadu."

Kapitola 2.- Rada starších (první část)

27. října 2007 v 14:20 | Luciášek |  Eldest - kniha
Eragon se probudil, překulil se na okraj postele a rozhlédl se po pokoji zaplaveném tlumeným světlem uzavřené lucerny. Posadil se a pozoroval spící Safiru. Svalnaté boky se jí vzdouvaly a zase klesaly, jak obrovské měchy jejích plic proháněly vzduch šupinatými nozdrami. Eragon pomyslel na nespoutaný žár, který teď v sobě dokázala shromáždit a s ohlušujícím řevem vypustit ze chřtánu. Byl to děsivý pohled, když jí plameny schopné roztavit kov proudily přes jazyk a zuby, aniž by je poškodily. Od té doby, co Safira poprvé chrlila oheň během jeho boje s Durzou - když se k nim řítila z vrcholku Tronjheimu -, byla na svůj nový triumf nesnesitelně pyšná. Neustále vypouštěla plamínky a využívala každou příležitost, kdy něco mohla zapálit.
Protože Isidar Mithrim byl roztříštěn na kusy, Eragon se Safirou už nemohli bydlet v dračí sluji nad ním. Trpaslíci jim poskytli prostory ve staré strážnici v přízemí Tronjheimu. Byl to rozlehlý pokoj, ale s nízkým stropem a tmavými stěnami.
Na Eragona padla sklíčenost, když si vzpoměl na události předchozího dne. Oči se mu zalili slzami, které se nezadržitelně hrnuly ven - jednu z nich zachytil na dlaň. O Arye neměli žádné zprávy až do pozdního večera, kdy se vyčerpaná vynořila z tunelu. Ačkoliv udělala, co mohla, a zapojila své kouzelné schpnosti, urgalové jí unikli. "Našla jsem jen tohle," řekla. pak jim ukázala jeden z fialových plášťů Dvojčat, rozthaný a zkrvácený, Murtaghovu tuniku a jeho kožené rukavice. "Byly pohozené na okraji černé průrvy, k jejímuž dnu nedovede žádná chodba. Urgalové jim museli ukrást brnění a zbraně a hodit těla do té jámy. Nazírala jsem Murtagha i Dvojčata, ale neviděla jsem nic než stíny propasti." Její oči se střetly s Eragonovými.
"Promiň, jsou pryč."
Teď, zcela ponořený do sebe, Eragon oplakával Murtagha. Byl to strašný, plíživý pocit ztráty a hrůzy a to horší, že mu během posledních měsíců postupně přivykal.
Jak se díval na slzu ve své dlani - malou, lesklou krůpěj -, rozhodl se, že se pokusí nazírat ty tři zmizelé sám. Věděl, že je to zoufalý a zbytečný pokus, ale musel se o to pokusit, aby přesvědčil sám sebe, že Murtagh je opravdu pryč. Přesto si nebyl jistý, jestli chce uspět tam, kde Arya selhala, a jestli by se cítil nějak líp, kdyby zahlédl Murtagha ležícího na dně srázu hluboko pod Farthen Durem.
Zašeptal: "Draumr kópa." Kapku zahalila tma a proměnila ji v malou tečku noci na stříbrné dlani. Něco se přes ni mihlo, jako když pták přelétne přes měsíc zatažený mraky... pak nic.
Druhá slzy se spojila s první.
Eragon se zhluboka nadechl, opřel se a ponořil se do ticha. Když se zotavil po Durzově zranění, uvědomil si, že zvítězil jen díky velkému štěstí, a bylo to pokořující vědomí. Pokud někdy budu čelit dalšímu Stínovi, Ra'zakovi nebo Galbatorixovi, musím být silnější, jestli chci vihrát. Brom mě mohl naučit víc, vím to. Ale bez něj mám jedinou šanci: elfy.
Safiře se zrychlil dech, otevřela oči a zeširoka zívla. Dobré ráno, maličký.
Dobré? Pohlédl dolů a rukama zatlačil do matrace. Je příšerné... Murtagh a Ažihad... Proč nás hlídky v tunelech nevarovaly před urgaly? Nemohli nepozorovaně sledovat Ažihadovu skupinu... Arya měla pravdu, nedává to smysl.
Nikdy se nedozvíme pravdu, řekla vlídně Safira. Postavila se, až se křídly otřela o strop. Měl by ses najíst a pak musíme zjistit, co mají Vardenové v plánu. Nemáme času nazbyt; nový vůdce může být na světě během pár hodin.
Eragon souhlasil a vzpoměl si na okamžik, když se všichni rozcházeli: Orik pospíchal donést králi Hrothgarovi zprávy, Jormundur nesl Ažihadovo tělo an místo, kde bude spočívat až do pohřbu, a Arya stála sama a sledovala dění kolem.
Eragon vstal a připoutal si Zar'roc a luk, pak se sehnul, aby zvedl sedl Sněžného bleska. Tělem mu projela ostrá bolest, která ho srazila na zem. Svíjel se a pokoušel se dotknout zad. Měl pocit, jako by ho přeřízli v půli. Safira zavrčela, když řezavou bolest ucítila. Snažila se ho v mysli ukonejšit, ale nedokázala utrpení zmírnit. Instinktivně zvela ocas, jako by se zvedla k boji.
Trvalo několik minut, než zachvat odezněl a poslední bolest se vytratila. Eragon ztěžka oddechoval. Obličej měl zpocený, vlasy slepené a oči ho pálily. Sáhl si na záda a opatrně se dotkl horního konce jizvy. Byla horká, zanícená a citlivá na dotek. Safira sklonila hlavu a nosem se dotkla jeho paže.
Ach, maličký...
Tentokrát to bylo horší, řekl, zatímco s námahou vstával, Nechala ho, aby se o ni opřel, Eragon si kapesníkem otřel pot a pak váhavě vykročil ke dveřím.
Máš dost sil, abys šel?
Musím jít. Máme povinnost jako drak a Jezdec veřejně volit dalšího vůdce Vardenů a možná dokonce ovlivnit jeho vyběr. Neopominu naše silné postavení; teď máme mezi Vardeny velkou autoritu. Aspoň tu nejsou Dvojčata, aby se sama chopila moci. To je jediná vyhoda celé situace.
Výborně, ale Durza by měl tisíc let trpět v mukách za to, co ti udělal.
Zabručel. Jen mě jisti.
Společně prošli Tronjheimem do nejbližší kuchyně. V chodbách a předsíních se lidé zastavovali, klaněli se jim a mumlali "Argetlam" nebo "Stínovrah". Dělali to dokonce i trpaslíci, i když ne tak často. Na Eragona zapůsobily chmurné, vyčerpané pohledy lidí a tmavé oblečení na znamení smutku. Mnohé ženy byly celé v černém a tváře jim zakrývaly krajkové závoje.
V kuchyni Eragon zasedl s kamenným tácem jídla k nízkému stolu. safira ho pozorně sledovala pro případ, že by ho přepadl další záchvat. Několik lidí se k němu pokusilo přiblížit, ale ona ohrnula ret a zavrčením je odehnala. Eragon se nimral v jídle a předstíral, že žádné vyrušení nevnímá. Nakonec se, ve snaze odvést myšlenky od Murtagha, zeptal: Kdo myslíš, že by teď dokázal řídit Vardeny, když jsou Ažihad a Dvojčata mrtví?
Zaváhala. Ty bys to možná dokázal, pokud bychom poslední Ažihadova slova vykládali jako požehnání k vůdcovství. Skoro nikdo by se ti nepostavil. Přesto to asi nebude ta nejlepší volba. Vidím v tom spíš spoustu problémů.
Souhlasím. Navíc Arya by byla proti a ona může být nebezpečným nepřítelem. Elfové nedokáží lhát ve starověkém jazyce, ale v tom našem takové zábrany nemají - mohla by popřít Ažihadova slova, pokud by to prospělo jejím úmyslům. ne, nestojím o to... Co Jormundur?
Ažihad ho považoval za svou pravou ruku. Bohužel toho o něm ani o dalších vůdcích Vardenů moc nevíme. Jsme tady příliš krátce. Budeme si muset udělat úsudek na základě pocitů a dojmů, protože nemůžeme využít zkušenosti z dřívějška.
Eragon posouval kousek ryby kolem hromádky rozmačkaných hlíz. Nezapomeň na Hrothgara a trpasličí klany; v téhle věci nezůstanou zticha. Až na Aryu se elfové nemohou k následujícímu vyjádřit - bude rozhodnuto dřív, než se to dozvědí. Ale trpaslíky není možné vynechat - a ani by se nenechali. Hrothgar podporuje Vardeny, ale pokud se proti němu postaví většina klanů, mohl by nakonec pod nátlakem podpořit někoho, kdo se pro velení nehodí.
A kdo by to mohl být?
Někdo snadno manipulovatelný. Zavřel oči a opřel se. Mohl to být kdokoli z Farthen Duru, naprosto kdokoli.
Dlouho uvažovali o tom, co je čeká. Pak Safira řekla: Eragone, někdo za tebou přišel. Nemůžu ho odehnat.
Cože? Otevřel oči a přimhouřil je, aby uvykli světlu. U stolu stál pobledlý chlapec. Sledoval Safiru, jako by se bál, že se ho pokusí sežrat. "Co je?" zeptal se Eragon, ale ne nevlídně.
Hoch sebou poplašeně trhunul a pak se uklonil. "Byl jsi povolán, Argetlame, abys promluvil před Radou starších."
"Kdo to je?"
Ta otázka zmátla chlapce ještě víc. "Rada - rada je… jsou to… lidé, které jsme si my - tedy Vardenové - vybrali, aby naším jménem mluvili s Ažihadem. Byli to je důvěrní rádcové a teď si tě přejí vidět. Je to veliká pocta!" Nakonec se letmo pousmál.
"Dovedš mě k nim?"
"Ano."
Safira na Eragona tázavě pohlédla. Pokrčil rameny a nechal jídlo jídlem. Pak kývnul, že mohou vyrazit. Cestou chlapec dychtivýma očima obdivoval Zaz'roc, pak stydlivě sklopil pohled.
"Jak ti říkají?" zeptal se Eragon.
"Jarša, pane."
"To je hezké jméno. Vzkaz jsi předal jako správný posel; můžeš být na se pyšný." Jarša se rozzářil a radostně si posločil.
Došli k vypouklým kamenným dveřím, které Jarša otevřel. Místnost uvnitř byla kruhová, a nebesky modrou kopulí zdobenou souhvězdími. Uprostřed komnaty stál kulatý mramorový stůl, vykládaný znakem Durgrimst Ingeitum - stojící kladivo s dvanácti hvězdami kolem. Seděl u něj Jormundur, nějaký dlouhán a mohutný muž, vedle nich pak žena se scvrklými rty, očima blízko u sebe a důkladně namalovanými tvářemi, druhá žena s ohromnou hřívou šedých vlasů a zralou tváří, které ze šněrovačky držící bujné poprsí vykukovala rukojeť dýky.
"Můžeš jít," propustil Jormundur Jaršu, který se spěšně uklonil a odešel.
KONEC PRVNÍ ČÁSTI!

Kapitola 1.- Dvojí ztráta

26. října 2007 v 16:49 | Luciášek |  Eldest - kniha

Kapitola 1. - Dvojí ztráta

Písně mrtvých jsou nářkem živých.
To si pomyslel Eragon, když překračoval zkroucené a rozsekané tělo urgala a poslouchal nářky žen, které odnášely své milované z krví nasáklé půdy Farthen Duru. Safira raději mrtvolu obešla. V duté hoře panovalo šedé přítmí, narušované jen třpytem jejích modrých šupin.
Bylo to už tři dny, co se Vardenové a trpaslíci postavily urgalům a uhájili Tronjheim, míli vysoké kuželovité město uprostřed Farthen Duru, bojiště však dosud zůstalo poseto zmasakrovanými těly. Mrtvých leželo všude tolik, že je ani nemohli pochovat. V dálce u stěny Farthen Duru temně planul mohutný oheň, v němž pálili urgaly. Je žádný pohřeb nečekal, ani spočinutí v zemi. Jakmile se Eragon probral z bezvědomí a zjistil, že Angela vyléčila jeho zranění, chtěl pomáhat s odstraňováním škod. Zkusil to třikrát, ale pokaždé ho přepadla strašná bolest, která jako by mu vystřelovala z páteře. Léčitelé pro něj připravili různé lektvary, Arya s Angelou tvrdily, že je úplně zdravý. A přesto to bolelo. Ani Safira mu neuměla pomoci, jen s ním mohla tu bolest sdílet při jejich duchovním spojení.
Eragon si přejel rukou po obličeji a pohlédl vzhůru ke vzdálenému vrcholku Farthen Duru; od chvíle, kdy mu lidé začali říkat Stínovrah; od chvíle, kdy mu zbytky černokněžníkova vědomi ochromily mysl a kdy ho zachránil tajemný Togira Ikonoka, Zdravý mrzák. Nikomu o svém vidění neřekl, jenom Safiře. Boj s Durzou a tajemnými duchy, kteří ho ovládali, Eragona změnil; zatím si ovšem nebyl jistý, zda k lepšímu, nebo k horšímu. Cítil se zranitelný, jako by měl každý nečekaný otřes roztříštit jeho vyléčené tělo a vědomí.
A teď se vrátil na místo bitvy, poháněný nutkavou touhou vidět její následky. Rozhlížel se kolem a viděl jen bolestnou přítomnost smrti a úpadku, a ne tu slávu, kterou opěvují hrdinské písně.
V dřívějších dobách, ještě než ra'zakové před několika měsíci zavraždili jeho strýce Gera, by Eragona krutost, jíž byl svědkem mezi lidmi, trpaslíky a urgaly, zničila. Teď se cítil otupělý. S pomocí Safiry si však uvědomil, že jediná cesta, jak nepřijít uprostřed takové bolesti o rozum, je něco dělat. Navíc už nevěřil, že život má nějaký smysl - ne po tom, co viděl Kully, obří urgaly, trhat muže na kusy, zemi posetou rozsekanými údy a hlíny tak nasáklou krví, že mu promáčela podrážky bot. Usoudil, že pokud ve válce existuje nějaká spravedlivost, pak je to v boji na ochranu bezbranných.
Sehnul se a sebral za země zub, stoličku. Pohazoval si s ní v dlani a pomalu se Safirou dál obcházeli udusanou pláň. Když se zastavili na jejím okraji, zahlédli, jak k nim z Tronjheimu pospíchá Jormundur - zástupce vardenského vůdce Ažihada. Jakmile se k nim přiblížil, uklonil se mu. Eragon věděl, že ještě před pár dny by to neudělal.
"To jsem rád, že jsem tě včas našel, Eragone." Jormundur svíral v ruce svitek pergamenu. "Ažihad se vrací a chce, abys byl u toho. Ostatní už na něj čekají u západních bran Tronjheimu. Musíme si pospíšit, abychom to stihli."
Eragon přikývl, zamířil k bráně a stále se přitom dotýkal Safiry. Ažihad byl od bitvy většinu času pryč a snažil se dopadnout urgaly, kterým se podařilo utéct do podzemních chodeb trpaslíků pod Beorskými horami. Viděli ho mezitím jen jednou, a to zrovna zuřil, protože zjistil, že dcera Nasuada nesplnila jeho příkaz a neodešla před bitvou do bezpečí spolu s ostatními ženami a dětmi. Místo toho tajně bojovala v řadách vardenských lukostřelců.
Ažihada teď doprovázeli Murtagh a Dvojčata: Dvojčata jej měla na nebezpečné cestě chránit svými kouzly, zatímco Murtagh toužil Vardenům znovu dokazovat, že mu mohou důvěřovat. Eragona překvapilo, že lidé tak změnili svůj postoj k Murtaghovi, synovi Dračího jezdce Morzana a nejvěrnějšího z Galbatorixových Křivopřísežníků. I když Murtagh svým otcem pohrdal a byl oddaný Eragonovi, Vardenové mu zpočátku nevěřili. Ale teď se nikomu z nich nechtělo plýtvat energií na malichernou zášť, když měli spousty jiné práce. Eragon litoval, že si nemůže s Murtaghem promluvit, a těšil se, až si o všem co nejdřív popovídají.
Když se Safirou obešli Tronjheim, uviděli ve světle lucerny před dřevěnou branou malou skupinku. Byl tam i Orik, trpaslík netrpělivě přešlapující na podsaditých nohou, a Arya. Ve tmě zářil bílí obvaz, který měla na paži, a tlumeně se jí odrážel ve vlasech. Eragon pocítil zvláštní vzrušení, tak jako vždy, když elfku viděl. Letmo na něj a na Safiru pohlédla zelenýma blýskavýma očima a dál vyhlížela Ažihada.
Tím, že Arya rozbila Isidar Mithrim - obří hvězdný safír, který měl dvacet metrů napříč a byl vybroušený do tvaru růže -, pomohla Eragonovi zabít Durzu a vyhrát tak celou bitvu. Přesto se na ni trpaslíci hněvali, neboť zničila jejich nejcennější poklad. Odmítli kamkoli odnést zbytky safíru a nechali je ležet v obrovském kruhu uvnitř hlavní haly Tronjheimu. Eragon se procházel střepinovou spouští a prožíval zármutek nad ztracenou nádherou společně s trpaslíky.
Zastavili se Safirou u Orika a rozhlédli se po pusté pláni kolem Tronjheimu, která se prostírala pět mil na všechny strany až ke stěnám Farthen Duru. "Odkud má Ažihad přijít?" zeptal se Eragon.
Orik ukázal na trs luceren zavěšených u obrovské díry do tunelu asi dvě míle od nich. "Brzy by tu měl být."
Eragon trpělivě čekal s ostatními, odpovídal na dotazy a poznámky, ale jinak raději v duchu mluvil se Safirou. Ticho, které se ve Farthen Duru rozhostilo, mu vyhovovalo.
Uběhla půlhodina, než se u vzdáleného tunelu něco pohnulo. Z otvoru vylezla skupina deseti mužů, pak se otočili a pomohli ven přibližně stejnému počtu trpaslíků. Jeden z mužů - Eragon předpokládal, že je to Ažihad - zvedl ruku a válečníci se za ním shromáždili ve dvou řadách. Na znamení začal útvar hrdě pochodovat směrem k Tronjheimu.
Když ušli sotva pár metrů, tunel za nimi opět ožil a vyskočily z něj další postavy. Eragon Přimhouřil oči, neboť zdálky pořádně neviděl.
To jsou urgalové! Vykřikla Safira a tělo se jí napjalo jako tětiva.
Eragon se jí dál nevyptával. "Urgalové!" vykřikl, vyskočil na Safiru a vynadal sám sobě, že nechal měč Zar'roc ve své komnatě. Nikdo nečekal útok v tuto chvíli, bezprostředně poté, co zahnali urgalskou armádu.
Safira roztáhla azurově modrá křídla, máchla jimi, vyskočila a každou vteřinou letu nabírala rychlost a výšku; Eragona při tom celou dobu bodala rána v zádech. Pod nimi utíkala Arya k tunelu tak rychle, že skoro držela tempo se Safirou. Za ní pak běžel Orik s několika muži, zatímco Jormundur spěchal zpátky ke kasárnám.
Eragon mohl jen bezmocně sledovat, jak se urgalové vrhli na zadní část Ažihadova oddílu; na takovou dálku nemohl použít kouzlo. Využili okamžiku překvapení a v mžiku zkosili čtyři vojáky a přinutili zbytek mužů a trpaslíků, aby se shlukli kolem Ažihada, když se ho snažili ochránit. Meče a sekery zařinčely, jak se do sebe bojovníci pustili. Od jednoho z Dvojčat vyšlehl záblesk a jeden urgal padl k zemi s useknutou paží.
Chvíli to vypadalo, že se skupina dokáže urgalům ubránit, pak to ale ve vzduchu zavířilo a scéna jim zmizela v tenkém pásu mlhy. Když se mlha rozplynula, stáli tam už jen čtyři válečníci: Ažihad, Dvojčata a Murtagh. Urgalové na ně dotírali a zastínili Eragonovi výhled, takže jen bezmocně hleděl s narůstající hrůzou a strachem.
Néé! Néé! Néé!
Než doletěli na místo, hlouček urgalů se vřítil zpátky do tunelu, zalehl pod zem a zanechal po sobě jenom padlá těla.
Jakmile Safira přistála, Eragon seskočil na zem, pak ho ale přemohl zármutek a vztek a zaváhal. Tohle nedokážu. Příliš mu to připomínalo okamžik, kdy se vrátil na farmu a našel tam umírajícího strýce Gera. S každým krokem přemáhal obavy a začal hledat, jestli někdo přežil.
Místo se nepříjemně podobalo bojišti, které si předtím prohlížel, jen krev tady byla čerstvá.
Uprostřed té spouště ležel Ažihad s náprsním krunýřem rozsekaným četnými ranami. A kolem něj pět urgalů, které stačil zabít. Ještě ztěžka přerývaně dýchal. Eragon k němu poklekl a sklonil tvář, aby jeho slzy nedopadly na vůdcovu zraněnou hruď. Takové rány se nedaly vyléčit. Arya už k nim dobíhala, potom se však zarazila a zastavila. Tvář jí potemněla smutkem, když poznala, že Ažihada už nikdo nezachrání.
"Eragone," vyklouzlo Ažihadovi mezi rty. Byl to jen slabý šepot.
"Ano, tady jsem."
"Poslouchej mě, Eragone… Mám pro tebe poslední příkaz." Eragon se sklonil níž, aby slyšel jeho slova. "Něco mi musíš slíbit: slib mi, že… nedovolíš, aby mezi Vardeny zavládl chaos. Oni jsou jediná naděje, jak vzdorovat Království… Musejí zůstat silní. Musíš mi to slíbit."
"Slibuji."
"Žij v pokoji, Eragone Stínovrahu…" S tím posledním vydechnutím Ažihad zavřel oči, jeho vznešená tvář znehybněla a zemřel.
Eragon sklopil hlavu. Měl tak sevřené hrdlo, že to bolelo a jen stěží se dokázal nadechnout. Arya požehnala Ažihadovi ve starověkém jazyce a dodala svým zvučným hlasem: "Běda… Jeho smrt vyvolá velké spory. Má pravdu, musíš udělat všechno pro to, abys předešel mocenským bojům. Pomohu ti, kdykoli to bude možné."
Eragonovi nebilo do řeči a díval se na ostatní těla. Co by za to dal, kdyby teď mohl být jinde. Safira očichala jednoho z urgalů a řekla: Tohle se nemělo stát. Je to zločin a o to horší, že se stal v době, kdy bychom měli být v bezpečí a slavit vítězství. Prozkoumala další tělo a potom prudce otočila hlavu. Kde jsou Dvojčata a Murtagh? Mezi mrtvými nejsou.
Eragon přelétl mrtvoly očima. Máš pravdu! S radostnou nadějí spěchal k ústí tunelu. V dutinách sešlapaných mramorových schodů se sráželi loužičky krve jako řada černých zrcátek, lesklých a oválných, jako by tudy někdo táhl několik krvavých těl. Urgalové je museli unést! Ale proč? Nikdo si neberou vězně ani rukojmí.
V okamžiku ho znovu zachvátilo zoufalství. Nezáleží na tom. Bez posil je nemůžeme pronásledovat; ty bys ani neprolezla otvorem dovnitř.
Možná jsou ještě naživu. To je necháš na pospas urgalům?
Co čekáš, že udělám? Chodby trpaslíků jsou nekonečné bludiště! Jenom bych se ztratil. A pěšky bych stejně urgaly nedohonil, i když Arya by to možná dokázala.
Tak ji o to požádej.
Aryu! Eragon zaváhal, touha něco udělat v něm zápasila s nechutí vystavit ji nebezpečí. Jenže pokud se někdo z Vardenů dokáže vypořádat s urgaly, je to právě ona. S povzdechnutím jí vysvětlil, co zjistili.
Arya se zamračila, až se jí sešikmené obočí uprostřed spojilo. "Nedává to smysl."
"Vydáš se za nimi?"
Chvíli na něj upřeně hleděla. "Wiol ono." Kvůli tobě. Pak vyrazila kupředu, v ruce se jí zablýskl meč a ponořila se pod zem.
S palčivým pocitem se Eragon posadil se zkříženýma nohama vedle Ažihada, aby držel hlídku nad jeho tělem. Nedokázal se smířit s tím, že Ažihad je mrtvý a Murtagh nezvěstný. Murtagh. Syn jednoho z Křivopřísežníků - třinácti Jezdců, kteří pomohli Galbatorixovi zničit jejich řád a prohlásit se králem Alagaesie - a Eragonův přítel. Občas si Eragon přál, aby mu Murtagh zmizel ze života, ale když ho teď někdo násilím odstranil, zanechala v něm ta ztráta nečekanou prázdnotu. Nehybně seděl, dokud nepřišel Orik se svými muži.
Když Orik uviděl Ažihada, zadupal, zaklel v trpasličím jazyce a zasekl sekeru do těla mrtvého urgala. Muži jen zděšeně stáli a mlčeli. Trpaslík promnul v mozolnatých rukou hrst hlíny a zavrčel: "Tak, právě se roztrhlo sršní hnízdo; po tomhle už s Vardeny nebudeme moci žít v klidu. Barzuln, tím se věci komplikují. Byls tady včas, abys slyšel jeho poslední slova?"
Eragon pohlédl na Safiru. "Zopakuji je až tomu, komu byla určena."
"Chápu. A kde je Arya?"
Eragon ukázal k tunelu.
Orik znovu zaklel, pak zavrtěl hlavou a dřepl si.
Zanedlouho dorazil Jormundur s vojáky, sešikovanými do dvanácti řad po šesti. Dal jim znamení, aby zůstali stát mimo kruh těl, zatímco on sám pokračoval kupředu. Sehnul se a dotknul se Ažihadova ramene. "Jak může být osud tak krutý, starý příteli? Byl bych tu dřív, kdyby takhle mizerná hora nebyla tak rozlehlá, a mohl jsem tě zachránit. Místo to jsme na vrcholu vítězství utržili ránu největší."
Eragon mu v ústraní řekl o Arye a zmizení Dvojčat a Murtagha.
"Neměla tam chodit," řekl Jormundur a narovnal se, "ale teď už s tím nic nenaděláme. Postavíme sem stráž, ale potrvá nejmíň hodinu, než seženeme nějaké trpaslíky jako průvodce pro další výpravu do podzemí."
"Rád bych je vedl," nabídl se Orik.
Jormundur se ohlédl a zahleděl se do dálky k Tronjheimu. "Ne, Hrothgar tě bude potřebovat; musí jít někdo jiný. Promiň Eragone, ale všechny důležité osoby tu musí zůstat, dokud nebude vybrán Ažihadův nástupce. Arya se o sebe musí postarat sama… Stejně bychom ji už nedohnali."
Eragon přikývl a smířil se s nevyhnutelným.
Jormundur přelétl pohledem kolem dokola a pak řekl zvučně, aby to všichni slyšeli: "Ažihad zemřel smrtí bojovníka! Pohleďte, zabil pět urgalů tam, kde by jiného muže přemohl jeden. Vzdáme mu veškeré pocty a budeme doufat, že jeho duše bohy potěší. Odneste ho i jeho společníky na štítek zpátky do Tronjheimu… a nestyďte se za slzy, neboť toto je den zármutku, který si budou všichni pamatovat. Ať máme už brzy tu čest zabodnout meč do zlosynů, kteří nám zavraždili vůdce!"
Bojovníci poklekli jako jeden muž a smekli, aby vzdali Ažihadovi hold. Pak vstali a uctivě ho pozvedli na své štíty, takže jim spočíval na ramennou. Už nyní mnozí Vardenové plakali, slzy jim stékaly do vousů, a přesto se vztyčenými hlavami splnili svou povinnost a nenechali Ažihada spadnout. Slavnostním krokem pochodovali zpátky do Tronjheimu a Safira s Eragonem šli uprostřed průvodu.

Eragon - icons

21. října 2007 v 15:42 | Luciášek |  Avantars and Icons
Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket
Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket
Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket
Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

Jack Mercer - Walls

21. října 2007 v 11:26 | Luciášek |  Čtyři bratři
free image host free image host


On the Set

20. října 2007 v 18:29 | Luciášek |  Rozsudek smrti
free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host free image host

Murtagh - Kresby

20. října 2007 v 14:09 | Luciášek |  Murtagh
free image host free image host free image host


Eragon - wallpapers

14. října 2007 v 17:38 | Luciášek |  Eragon - film
free image host free image host


Trpasličí jazyk

14. října 2007 v 17:30 | Luciášek |  Eragon - kniha
Akh Guntéraz dorzâda! - Pro Guntérovo uctívání!
Akh sartos oen durgrimst! - Za rodinu a klan!
Ascudgamln - ocelové pěsti
Astim Heftym - Hlídač očí (nápis na náhrdelníku, který Eragon dostal)
Âz knurl deimi lanok. - Dej si pozor, kámense mění.
Az Ragni - Řeka
Az Swedn rak Anhuim - Anhuininy slzy
Azt jok jordn rast. - Pak můžete odejít.
barzul - nadávka; smůla; seslat na někoho zlý osud
Barzul knurlar! - Budiž proklet
barzulm - mnohonásobně někoho proklít
beor - jeskynní medvěd (přejato z elfštiny)
Carkna bragha! - Velké nebezpečí!
durgrimst - klan (doslova "naše síň/domov")
Egraz Karn - Holohlavý
eta - ne
Etzil nithgech! - Stůjte!
Farthern Dur - Náš otec
feldunost - ojíněný vous (druh kozy žijící v Beorských horách)
hírna - podobizna; socha
Ilf carnz orondüm. - Je to (moje) povinnost/osud.
ingietum - kováři
Isidar Mithrim - Hvězdný safír
knurl - kémen; skála
knurla - trpaslík (doslava "ten z kamene")
Kóstha-mérna - Spodní jezero
oeí - ano; souhlas
otho - důvěra
šeilven - zbabělci
Tronjheim - Obří helmice
Vol Turin - Nekonečné schodiště

Starověký jazyk

14. října 2007 v 17:29 | Luciášek |  Eragon - kniha
adurna - voda
Agaetí Blödhren - Oslava Pokrevní přísahy
Aí varden abr du Šrur'tugals gata vanta. - Střážce Jezdců žádá vstup.
Aiedail - jitřenka
arget - stříbro
Argetlam - Stříbrná hora
Atra esterní ono thelduin. - Nechť nad tebou vládne štěstí.
Atra gülai un ilian tauthr ono un atra ono waíse skölir frá rauthr. - Nechť tě provází štěstí a spokojenost a jsi chráněn před nepřízní.
Atra nosu waíse vardo fra eld hórnya. - Ať jsme chráněni před posluchači.
Bjartskular - Zářivá šupina
blöthr - zastavit
Böetq istalri! - Širý oheň!
Brakka du vnylía sem huildar Afira un eka! - Zeslab kouzlo, které drží SAfiru a mě!
breoal - rodina,dům
brisingr - oheň
Dagshelgr - Posvátný den
Deloi moi! - Půdo, promněn se!
delois - rostlina se zelenými listy a nachovými květy
Domia abr Wyrda. - Nadvláda osudu (kniha)
dras - město
draumr kópa - snový pohled
Du Fells Nángoröth - Hory zatracení
Du Fyrn Skulblaka - Válka s draky
Du grind huildr! - Podrž bránu!.
Du Silbena datia. - Vzdychající mlhy (píseň)
Du Súndavar Freohr - Smrt stínů
Du Völlar Eldrvarya - Hořící pláně
Du Vrangr Gata - Klikatá cesta
Du Weldenvarden - Strazný les
dvergar - trpaslík
Ebrithil - Mistr
Edoc'sil - Nedobytná
edur - vrch nebo důležité místo
eitha - jít; odejít
Eka fricai un Šur'tugal! - Jsem Jezdec a přítel!
elda - zdvořilostní oslovení, vyjadřující velké uznání muži či ženě
ethgrí - vyvolávat
Eyddr eyreya onr! - Vyprázdni si uši!
faithr - obrázek zachycený pomocí kouzla
Fethrblaka, eka weohnata néiat haina ono. Blaka eom iet lam. - Ptáčku, neublížím ti. Sedni mi na ruku.
finiarel - zdvořilé oslovení pro nedějného mladého může
Fricai Andlát - přítel smrti (jedová houba)
Gala O Wyrda brumhvitr / Abr BErundal vandr-fódhr / Burthro laufsblädar ekar undir / Eom kona dauthleikr... - Zpívej, ó Osude s bílým čelem, / O nešťastně poznamenaném Berundalovi / Narozeném pod dubovým listem / Smrtelníci...
gánga aptr - couvat
gánga fram - jet dopředu
garjzla - světlo
Gath sem oro un lam iet. - Ať se šíp spojí s mou rukou.
Gath un reisa du rakr! - Spoj a zvedni mlhu!
gedwëy ignasia - zářivá dlaň
Gëuloth du knífr! - Otup měč!
haldthin - plod hlohu
Helgrind - Brány smrti
hlaupa - běžet
hljödhr - tichý
iet - můj (hovorově)
jierda - zlomit , uhodit
Jierda theirra kalfis! - Zlom jim lýtka.
kodthr - chytit
Kvatha Fricai - Zdravím příteli
lethrblaka - netopýr; oř ra'zaků (doslova kožené křídlo)
letta - stůj; zastavit
Letta orya thorna! - Zastav tyto šípy!
Liduen Kvaedhí - Poetické písmo
Losna kalfya iet. - Uvolni mi lýtka.
malthinae - uvázat nebo zadržet na místě; omezit
Manin! Wyrda! Hugin! - Paměť! Osud! Myšlenka!
Moi stenr! - Kameni, proměň se!
Mor'ranr lífa unin hjatra onr. - Nechť je mír v tvém srdci.
Nagz reisa! - Přikrývko, zvedni se!
nalgask - směs včelího vosku a oříškového oleje užívaná na vlhčení kůže nebo rtů
Osthato Chetowä - Truchlící mudrc
pömnuria - můj (spisovně)
Reisa du adurna. - Zvednout vodu.
risa - zvednout
Ristvak'baen - Místo velkého zármutku
Sé mor'ranr ono finna. - Nechť nalezneš klid.
Sé onr sverdar sitja hvass! - Ať vaše meče zůstanou ostré!
Sé orún thornessa hávr sharjalví lífs. - Ať se tento had hýbe jako živý.
seithr - čarodějnice
skölir - ochrana; štít
Skölir nosu fra brisinger! - Ochraň nás před ohněm!
sköliro - chráněný
Šrur'tugal - Dračí jezdec.
skulblaka - drak (doslova šupinaté křídlo)
Skulblaka, eka celöbra ono un mulabra ono un onr Šrur'tugal né haina. Atra nosu waíse fricai. - Draku, vzdávám ti úctu a nechci tobě ani tvému Jezdci ublížit. Buďme přáteli.
slytha - spánek
Stenr reisa! - Zvedni kámen!
Stydja unin mor'ranr, Hrothgar Könungr. - Odpočívej v pokoji, králi Hrothgare.
svit-kona - formální vyjádření úcty pro velmi moudrou elfskou ženu
thrysta - tlačit; stlačit; strčit
Thrysta deloi. - Stlačit zemi.
Thrysta vindr. - Stlač vzduch.
Thver stenr un atra eka hórna! - Překroč kámen, ať slyším!
Togira Ikonoka - Zdravý mrzák
tuatha du orothrim - zmírni hlupákovu modrost (uroveň ve výcvyku Jezdců)
Un du evarínya ono varda. - Ať hvězdy nad tebou bdí.
Varden - Střážní
Vel ëinradhim iel ai Šur'tugal. - Nam é slovo Jezdce.
Vinr Älfajyn - Přítel elfů
vodhr - zdvořilé oslovení běžného muže
vöndr - tenký rovný klacek
vor - mžské oslovení pro blízkého muže
Waíse heill! - Uzdrav se!
Wiol ono. - Kvůli tobě.
Wiol pömnuria ilian. - Pro mé štěstí.
wyrda - osud
Wyrdfell - elfský název pro Křivopřísežníky
yawë - pouto důvěry
zar'roc - utrpení

Draci a Jezdci

14. října 2007 v 17:28 | Luciášek |  Eragon - kniha
Dračí jménoJméno jezdce
Bid'DaumEragon
-Vrael
SafiraBrom
ShruikanGalbaorix
-Morzan
UknownIrnstad
Jura-
Hírador-
Fundor-
Briam-
Ohen silný-
Gretiem-
Beroan-
Roslarb-
SafiraEragon
GlaedrOromis
TrnMurtagh


test č.4

14. října 2007 v 16:27 | Luciášek |  Testy
1.)Jak se jmenují hory kde se skrývají Vardenové?
a) Dračí hory
b) Borské hory
c) Beorské hory
2.)Jak se jmenuje elfka které Eragon pomohl?
a) Elena
b) Arya
c) Maria
3.) Po kom se jmenuje Eragon?
a) po prvním králi
b) po prvním Jezdci
c) po prvním drakovi
4.) Co jsou Vzdychající mlhy?
a) báseň
b) píseň
c) pověst
5.) Jak se jmenuje Eragonův kůň?
a) Kadok
b) Kodak
c) Kanak
6.) Jak se jmenuje Eragonův společník a Morzanův syn?
a) Mortugh
b) Morzan 2.
c) Murtagh
7.) Co znamená Du Súndavar Freohr?
a) nic
b) útěk
c) smrt Stínů
8.)Jak se jmenuje Eragonova dračice?
a) Safíra
b) Amya
c) Saphira
9.) Jak se jmenuje vůdkyně Vardenů?
a) Nasuada
b) Elva
c) Angela
10.) Co znamená Boetg istalri?
a) černý plamen
b) širý oheň
c) nic

test č.3

8. října 2007 v 15:28 | Luciášek |  Testy
1.)V jakém filmu měl Garrett pírsing?
a) v Death Sentence
b) v Four Brothers
c) v žádném filmu
2.) Je Garrett kuřák ?
a) Ano
b) musel ho hrát jen ve filmech
c) Ne není
3.)Ve kterém filmu hrál Garrett velkou milostnou scénu?
a) v Four Brothers
b) v Friday Night Lights
c) v Eragonovi
4.)Kdo udělal Murtaghovi jizvu jenž má na zádech?
a) Morzan
b) Galbatorix
c) Durza
5.) S kým je Garrett na této fotografii?
a) se svým bratrem
b) s Jamesem Wanem
c) s fanouškem
6.) Co dá Donovi jeho otec před zápasem?(Friday Night Lights)
a) prsten
b) matčin přívěšek
c) minci pro štěstí
7.) V jakém městečku se odehrává film Four Brothers?
a) ve Vancouvru
b) v Chicagu
c) v Dietroitu
8.)Která dvojíce bratrů jsou černoši?
a) Angel a Jeremiah
b) Angel a Bobby
c) Jack a Jeremiah
9.) Proč se Murtagh a Eragon poprali?
a) protože Murtagh urazil Eragon
b) Eragon urazil Murtagha
c) jen tak z blbosti
10.) Jak se jmenuje bratr Billy Darleyho?
a) Bones
b) Jonathan
c) Joe

test č.2

8. října 2007 v 14:19 | Luciášek |  Testy
1.)Jaké je Garrettovo druhé jméno?
a) Robert
b) John
c) Žádné nemá
2.)Odkud Garrett pochází?
a) z Minnesoty
b) z Oklahomy
c) z Mexika
3.)Kolikáté narozeniny tento rok Garrett slavil?
a) 22
b) 23
c) 24
4.)Který film byl startem jeho herecké kariéry?
a) The Original Donut Chronicles
b) Troy
c) Friday Night Lights
5.)Jaký žánr hudby se Garrettovi líbí?
a) punk,rock
b) pop,hip-hop
c) techno,remix
6.)Na jaký hudební nástroj umí Garrett hrát?
a) na piáno
b) na kytaru
c) na bubny
7.)Kolikátý film Garrett právě natáčí?
a) 7
b) 8
c) 9
8.)Jaké jídlo Garrett rád vaří?
a) dorty
b) palačinky
c) těstoviny a špagety
9.)Kolik má Garrett sourozenců?
a) 1
b) 2
c) je jedináček
10.)Proč si dal Garrett oholit hlavu?
a) bylo mu horko
b) kvůli filmu
c) z blbosti
Odpovědi pište do komentářů!!!

test č.1

6. října 2007 v 12:37 | Luciášek |  Testy
1.)Jak se jmenovala filmová postava kterou Garrett stvárnil ve filmu The Original Donut Chronicles?
a) George
b) Frank
c) John
2.)Jakou postavu stvárnil ve filmu Troja?
a) Patroclus
b) Patroclos
c) Patrocles
3.)V jakém fotbalovém družstvu hrál Don Billingsley?
a) Permian
b) Permiam
c) Spermian
4.)Jaké příjmení měl Jack ve filmu Four Brothers?
a) Fercer
b) Dercer
c) Mercer
5.)Jakým spůsobem Jack zemře?
a) zastřelej ho
b) podříznou mu hrdlo
c) spáchá sebevraždu
6.)Jaké má Murtagh oči?
a) divoké
b) šikmé
c) uplakané
7.)Kdo je Murtaghův bratranec?
a) Eragon
b) Roran
c) Jeod
8.)Jak se jmenovala postava kterou stvárnil ve filmu Georgia Rule?
a) James
b) Harlan
c) Frank
9.)Jaké měl příjmení Billy ve filmu Death Sentence?
a) Darley
b) Hume
c) Darly
10.)Jaké bude mít zamestnání postava kterou stvárnil Garrett ve filmu Hectic?
a) učitel
b) student
c) DJ
Správné odpovědi zapisujte do komentářů!!!